Marketingový specialista Michal Jiránek neměl dobrý den. Při ranní prezentaci před šéfy všech nejdůležitějších oddělení mu chcípnul dataprojektor. Když ho rozběhl, zjistil, že si připravil nesprávný powerpointový soubor. Po poradě za ním přišel nějaký magor z účtárny. Chtěl jakousi debilní tabulku. Měl ji prý dodat už minulý týden. Michal netušil, o čem je řeč. Nakonec musel nějaká čísla narychlo schrastit. Samozřejmě si je všechna vymyslel. Hned potom zase odešla tiskárna. Michal přičítal problémy novému pracovišti.
Firma se před časem přestěhovala do budovy na periferii. Kolem se nedalo zajít na oběd. Jediná možnost byla divná knajpa u malého zimního stadionu hned vedle. Jídlo nestálo za nic. Kuchař ho nejspíš ohříval v mikrovlnce.
Podobné to bylo s parkováním. Pořádné stání u domu chybělo. Šéfové mohli odstavit své vozy na menším vyasfaltovaném prostranství v zadním traktu. Pro ostatní zbýval zabahněný plácek vedle. Když konečně padla, Michal si z něj šel vyzvednout svoje auro.
Před stadionem pokuřovalo několik chlápků. Zřejmě bývalí hráči nebo trenéři. Teď ale asi místo na ledě trávili svůj čas v hospodě. Na jejich pupcích to bylo vidět.
„S parkováním je to tu úplně na píču,“ prohlásil jeden z nich. „Co se sem nastěhovali ty buzeranti z těch kanceláří, normální člověk se nevejde.“
Michal toho měl plné zuby. Udělal k borci dva rychlé kroky a povídá:
„Kdo je u tebe buzerant, ty mrdko vyžraná.“
No a pak mu jednu napálil. Slyšel, jak chlapovi křupl nos.
Popotáhl si kravatu. Došel k autu, nastoupil a odjel. Za volantem si uvědomil, že si prudkým pohybem roztrhl drahou košili. Klouby na pravé ruce ho bolely. Přesto měl dobrý pocit. Pěsťovka mu spravila náladu.
Cestou se zastavil na odběrovém místě doručovací firmy pro balíček. Dojel domů a zaparkoval na svém obvyklém placu. Vchod do domu otevřel kódem. Vyjel výtahem do čtvrtého patra, vytáhl z kapsy klíče a odemkl svůj byt.
Jakmile za ním zaklaply dveře, zapnul počítač a pustil si výběr největších hitů Haničky Zagorové. Rozbalil balíček. Obsahoval poslední přírůstek do jeho sbírky barbín. Vytáhl panenku z krabice a pečlivě ji usadil na čestném místě. Pak se uvelebil před zrcadlem lemovaným řadou žárovek. Kriticky si prohlédl vlastní obličej a dal se do líčení.